Jestli jste někdy slyšeli tuto větu, tak víte, co ostatně poté bude následovat. Obrovská hádka o finanční prostředky domácnosti, které obvykle končí pořádnou melou a rozbitými talíři v kuchyni + vyděšenými dětmi, které z toho mají mindrák na celý život. Finance jsou velmi náročnou disciplínou na zvládnutí pro každou rodinu, hlavně, pokud jich ani jeden nemá dost. Nejhorší potom je, když si někteří neustále berou půjčky a zadlužují se a očekávají, že přeci drahá polovička to za ně zatáhne – a to je velký omyl, protože ne všem se chce platit miliónové dluhy, který si dotyčný nasbíral za éru 10 let divokého mládí.

Převzali jste, nepřevzali jste?

Jestli za vámi jednoho krásného dne přišla drahá polovička s tím, jestli ji náhodou nepomůžete nějaké ty dluhy zatáhnout a vy jste na to kývli, protože jsou to vaši hubánci, tak se mějte na pozoru, protože v tomto okamžiku se dluhy ryze osobní stávají dluhy společnými, protože vy jste VĚDĚLI o těchto dluzích a PŘIJALI jste je, ne-li uznali. Nejčastější chyba je, když svolíte k tomuto dobrovolnému ukusování z úst a potom se bráníte u soudu, že jste to takhle teda nemysleli.
Převzít dluh znamená, že ho potom musíte platit spolu s dotyčným.

Dluhy společné ze společné domácnosti

Na leasing jste si pořídili auto, abyste měli jak děcka vozit do školy a na kroužky – BAM, půjčka společná jako vyšitá. Zářnější příklad ani nejde. Sice smlouvu na půjčku uzavřel pouze jeden z manželů, bylo to však SPOLEČNÉ rozhodnutí a vy jste tak souhlasila s touto půjčkou. Je pravda, že pokud byste během sjednávání půjčky řekla ne a zásadně ne a polovička to stejně podškrábne, tak máte zaděláno na společný dluh, i když člověk nechce nebo chce.

Ale to samozřejmě nejsou všechny případy, při kterých hrozí, že se splátkovému kalendáři zkrátka nevyhnete. Proto je dobré praktikovat pravidlo – důvěřuj, ale prověřuj.