Empír je také nazýván jako císařský sloh, který čerpá vše ze staré antiky. Historici jej umisťují do let1804 až 1815. Jde o čisté a rovné tvary architektury, odráží se v sochařství, malířství a v neposlední řadě se dotýká i tehdejší módy.

Dámská garderoba obnášela šaty ušité z lehkého materiálu, s antickými ornamenty, jako bylo hedvábí. Tyto šaty měly vysoko umístěný pas, pro léto opatřeny krátkým balonovým rukávem, střih byl splývavý a délka sukně s vlečkou končila nad kotníkem. Dekolty šatů často zdobily květy růžových, či bílých růží, které se objevovaly i upravených antických účesech. Oblíbeným šperkem empíru byly perly a také dvouplášťové medailony s portréty svého vyvoleného. Na nohu obouvala dáma ploché boty bez podpatku, a v kurzu byly stále ještě zlaté společenské páskové sandály. Častým doplňkem šatů byl přehoz přes ramena. Nesměla chybět ani taštička, zvaná “pompadůrka”(váček se stahovací šňůrkou pošitý korálky, nebo zdobený bohatou výšivkou). Nezbytností této doby se staly i vysoké, nad lokty sahající jemné kozinkové rukavičky, které dáma ve společnosti nikdy neodkládala. Velice žádané byly kašmírové, přivezené z Egypta. Vzhledem k rozvoji průmyslové výroby látek, byla jejich dostupnost větší i pro střední vrstvy (začíná se objevovat i první konfekce)

Hlavním požadavkem na mužský šatník byl švih a střih

Kolem roku 1800 se pánské kalhoty prodloužily a zasunuly do vysokých naleštěných holínek. Důstojnou, vzpřímenou polohu hlavy zajišťoval výrazný, tuhý a vysoký límec s vázankou. Vázanky měly velmi rafinovaně tvořené uzly, do kterých byla mnohdy vetknuta jehlice s perlou. Košile bývala doplněna barevnou vzorovanou vestou a vše přikryl tmavý frak. Přírodní krátký účes s nedbale pohozenými prameny do obličeje pokryl černý cylindr a v případě oblečené uniformy to byl typický a z napoleonských bitev známý, třírohý klobouk.