Jde totiž o to, že ne všichni zaměstnanci jsou svatoušci a příležitost dělá zloděje, a konec konců se může nejednou přihodit něco i tehdy, když tito lidé náhodou svatoušky jsou.
Takový vůz opustí areál podniku, vyrazí na cesty a je zdánlivě neuhlídatelný. A může se třeba stát, že
- si řidič dopřeje nějakou tu černou jízdu, pochopitelně vedením firmy nepovolenou, zato však z firemních prostředků hrazenou,
- si takový šofér někam zajede za vlastním potěšením,
- si dotyčný trochu přilepší na náklady zaměstnavatele krádeží pohonných hmot,
- nebo dotyčný někde odbočí a v ústraní si dá šlofíka, kterého si pochopitelně nechá zaplatit, jako kdyby pracoval,
- dojde k nehodě, o níž by se mělo v podniku co nejdříve vědět,
- se vůz zdrží třeba někde v zácpě, což může negativně ovlivnit plnění řidičových úkolů,…
A problémů, které mohou v souvislosti s tímto vzniknout, je ještě daleko více.
A proto je více než žádoucí, aby mohli majitelé či vedoucí pracovníci takových firem svá vozidla sledovat aspoň na dálku, když už tak nemohou činit osobně. Aby předešli všem potížím, které by mohly prakticky v kterémkoliv okamžiku vyvstat. Aby mohli svým řidičům a zaměstnancům nabídnout pomoc, ale aby jim také mohli na dálku radit, dávat nové a nové instrukce nebo je třeba i trestat za to, co sice na vlastní oči neviděli, ale čím jsou si přesto jisti. A to právě proto, že mají RMC systém. Který lze použít u prakticky veškeré techniky, již ta která firma má, který vše kolem provozu takových vozidel ohlídá a dá o všem oprávněným osobám neprodleně vědět. Stačí, aby se ten, kdo je k tomu zplnomocněn, přihlásil na počítači a dozví se vše.
A tím se dá firmě ušetřit nemálo prostředků. Protože ‚když se šéf v jednom kuse dívá…‘