Jedná se o běžně dostupný lék bez předpisu, který nejspíš každý z nás zná a čas od času používá. Avšak vědci a odborníci varují, že užíváním těchto léků se zvyšuje možnost potíží se srdcem a dokonce hrozí i jeho selhání.

Proti bolesti či zánětu
Léky, které se označují souhrnným názvem „nesteroidní protizánětlivé léky“ (zkratka NSAID) se používají nejčastěji při bolestech nebo při zánětech. Jeden z nejznámějších léků u nás na této bázi je ibuprofen. Berou ho lidi na menstruační bolesti nebo slabé migrény, ale také lidé, kteří mají artritidu kloubů.

Výzkumná studie
Britský deník the Independent vydal studii, v níž analyzoval masy zdravotních údajů několika milionů lidí ze západní Evropy. Lidé, kteří brali nesteroidní protizánětlivá léčiva pravidelně, trpěli selháním srdce o 20% častěji než ti, kteří brali léky méně často, nepravidelně nebo vůbec.

Záleží na léčivu
Hrozba selhání srdce po užívání látek podobným ibuprofenu se liší na léku, ale také na jeho dávce v tomto léku a na dávkování samotného léku. Kromě ibuprofenu se jedná i o stejně nebezpečné látky, jako je ten „nejméně nebezpečný“ z nich, naproxen (asi 16%). Po něm následuje nimesulid (zvyšuje riziko selhání srdce asi o 40%), indometacin a diclofenac (okolo 55%) a nejhorší a největší riziko nese ketorolak (83%).

Riziko je až dvojnásobné, pakliže se léky s tímto obsahem berou pravidelně a dlouhodobě. Nejnebezpečnější je, podle dánských vědců, že tyto léky se dále prodávají volně v lékárnách, což v nevzdělaných masách působí dojmem, že se jedná o bezpečné léky bez vedlejších účinků vhodné pro kohokoliv, nehledě na jiné nemoci či slabosti. Nejen lékaři by měli tyto léky omezit a nepředepisovat je při každé rýmě, ale hlavně by je pacienti měli přestat brát tak často, stejně tak by měli regulovat dávkování těchto léků.